Klubové filmy, staré české filmy, filmový klub

Beautiful Mind - Čistá duše

John nashPíšu tento článek a poslouchám hudbu Jamese Hornera, nadpozemskou, emotivní a speciálně složenou pro film Beautiful Mind. Je úchvatné, když hudba a obraz jdou v naprostém a synchronizovaném souznění a kdy se žádná z těchto složek nepřebíjí. Ano, hovořím o snímku popisující život génia Johna Forbese Nashe. Bohužel tento snímek není až tak znám, především pro to že vyšel za superkomerčními trháky, jako Pán Prstenů nebo Harry Potter, což je veliká škoda.

Režisér Ron Howard obsadil tento biografický kousek opravdu bravurně. Russel Crowe jako John Nash se zhostil své role opravdu famózně, každou sekundu filmu mu prostě musíte věřit. Děj filmu začíná příchodem nejlepších matematických mozků světa na univerzitu Princeton. Mezi nimi je kontroverzní introvert John Nash, který je tak posedlý bádáním po nové teorii, že nenavštěvuje žádnou z hodin. Protože jsem si mírně pročítal Nashuv životopis můžu ještě dodat, že pochytil tak veliké množství vědomostí z nepovinných hodin na střední škole, že ani studium matiky na vysoké škole nepotřeboval.

V jeho bádání po nové teorii ho podporoval jeho spolubidlící a jediný přítel Charles, který paradoxně nebyl matematik, ale student literatury. Hlavní hrdina okolo kterého se zatím celý dosavadní děj točí působí i přes svou obrovskou aroganci a samolibost velice sympaticky. Díky pobytu v hospodě příjde na stěžejní teorii celé jeho kariéry. Na základě této teorie složil děvetadvacetistránkovou disertační práci a roku 1994 za ni dostává Nobelovu cenu.

Já bych se nyní pokusil nastínit o co se v jeho teorii jedná :

Podle zakladatele moderní ekonomie Adama Smithe „slouží individuální ambice jednotlivce automaticky také ku prospěchu kolektivu“. Kdežto John Nash to poopravil a svými výpočty doložil: „Individuální ambice? Ano – jsou bezesporu nutné. Dělejme však to, co je nejlepší pro nás jako jednotlivce, a zároveň nechť je naše počínání v co možná největším souladu s potřebami kolektivu.“

John nashDisertační práce má obrovský úspěch a díky ní se John Nash dostává na vrchol pomyslného žebříčku prestiže v oblasti matematiků. Dostává kancelář a komparz za účelem dalšího bádání. Nachází i svou životní lásku(spíše ona jeho) a mladý prosperující matematik je na vrcholu blaha. John se, ale pomalu začíná měnit, ze sympatického génia na paranoidního cholerika. Přesně v polovině filmu nastává obrovský šokující zvrat, kterému divák nechce uvěřit, ale musí se mu podat…

Dále, už z děje nebudu prozrazovat. Film se snaží držet podle Nashova života, ale i tak jsem našel jednu zajímavost. Alice ve filmu hovoří o tom, jak by Nashe nejraději opustila, ale pak si vzpomene na to dobré a nemůže mu to udělat. Ve skutečnosti se Alice Nashová z Johnem opravdu rozvedla, ale po 38 letech se k němu vrátila a na předávání nobelových cen, už nechyběla, stejně jako jeho syn. John měl ještě druhého syna jménem John David Nash, který po otci zdědil genialitu, ale i schizofrenii.

John Nash - Russel CroweZ filmu mi utkvělo plno velice silných scén. Určitě si nezapomeňte užít scénu předávání per v univerzitní kavárně, nebo proslov Nashe při předávání nobelových cen. Za zmínku stojí i pár legračních scén, kdy se John ptá studentky:„Vidíte toho člověka?“, anebo jeho slogan k tehdy nastávající manželce:„Mám sklon urychlovat tok informací. Nemohli bychom přejít rovnou k pohlavnímu styku?“.

Tento film patří k mým nejoblíbenějším a jeho soundtrack poslouchám víc než často.

Odkaz

Info

  • Drama / Mysteriózní
  • USA, 2001, 136 min
  • režie : Ron Howard

Zajímavé odkazy

««« Předchozí text: Kukushka Následující text: Father and Daughter »»»

frances | 9.8.2006 St 22:24 | Filmové nebe | trvalý odkaz | tisk | 3171x